Dotaz 1281 - Andrea - Poradna - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Dobrý den,chtěla bych se Vám svěřit se svým smutným příběhem.Před čyřmi lety jsme si s přítelem pořídíli německého ovčáka,který po 2letech zůstal jen se mnou,GORDINEK byl můj nej přítel.Byli jsme jako dva v jednom.Později jsem se seznámila se svým nynějším partnerem,který GORDA taky moc miloval.Narodila se nám v srpnu holčička SÁRA a GORDO byl báječný a přijal ji tak,jako by vyrůstala s ním.Nvštívili jsme rodiče od přítele,kdy GORDO byl přes noc v kotci.Docela tam řádil,ale říkala jsem si,že je to jen jedna noc,kdy jsem nevěděla,že přítel mu dal v kotci granule,na které zapomněl,že je nemá dostat.Brzy ráno začal strašně kňučet,hodně pršelo,tak jsme GORDA vzali do garáže,kdy jsme spozorovali,že GORDO není v pořádku.Jak jsem ho viděla,tušila jsem,že má torzo žaludku,kdy je tato nehoda v mnoha případech smrtelná.Byla neděle,mám to pořád před očima,na veterině nám diagnózu,kterou jsem předpokládala potvrdili.Otázka zněla okamžitě operovat nebo utratit.Vidím to jako dneska,kdy se musíte během chvilinky rozhodnout,jestli dát šanci žít nebo ne.Přítel ten vůbec naváhal a rozhodl operaci,i když jsou operace finančně náročné.Tři hodiny trvala operace,byly to nejdelší chvíle a představa,že už tady s námi nemusí být,že ho nepohladím,nehodím mu šišku,kterou tak miloval..no prostě strašné představy.Operace se povedla,zotavoval se báječně,až po měsíci začal zvracet.Veterinář si nevědl rady,nic nebylo vidět,žádné příznaky nic,jen měl studené končetiny.Z auta ho přítel nesl v náručí,nechodil.V ten den 30.10.v 22:50,jak nemohl chodit,tak ještě měl sílu přjít ke mě a já jsem volala přítele,umřel mu v náručí.Byla to pro mě nejhorší rána,bolest,která mě,nás potkala.Umřel na embolii.Odpočívá na zahradě.Nemůžu se s tím nějak vyrovnat,srovnat v srdíčku.MILOVAL NÁS A MY JEHO.Děkuji za odpověď.