Psychologická poradna
Máte problém a nechcete na něj být sami? Ocitli jste se v tíživé situaci a nevíte, jak ji řešit?
Naši specialisté jsou zde, aby Vám pomohli s Vaším trápením!
Možná, že již zde někdo řešil stejný problém, který trápí Vás. Prohlédněte si již položené dotazy.
Dotaz - Vojtěch 4. 9. 2012 16:17
Dobrý den
Nevím jak pořádně začít, mám problém sám se sebou (s vlastní povahou)
Je mi 28 a už strašně dlouho se potýkám s svým samonasíracím procesem.
Jde o to když se mi něco nelíbí a měl bych k dané situaci něco říct
raději se uzavřu a živým tu zlost svým následným myšlenkovým pochodem
bohužel tím ranním okolí a následně pak i sebe protože až hlava schladne
tak mi teprve dojde co jsem napáchal.
Můj problém je že nechci jít s nikím do slovního konfliktu ale pak mě to začně vnitřně
zžírat až to vyustí k tomu že se naštvu a přestanu mluvit.
Mám pocit že už to pramení u mého Otce protože jablko nepadlo daleko od stromu
a když ho občas vidím jak se naštve a nemluví tak se v něm uplně vidím..
Problém je ,že přítelkyni došla se mnou trpělivost a moje okolí kdo se mnou tráví více času
to odratí také...
nevím co mám dělat ale sám už si stím asi neporadím to jsem si už myslel hodně
dlouho a teď to takhle vypadá
Nevím jak pořádně začít, mám problém sám se sebou (s vlastní povahou)
Je mi 28 a už strašně dlouho se potýkám s svým samonasíracím procesem.
Jde o to když se mi něco nelíbí a měl bych k dané situaci něco říct
raději se uzavřu a živým tu zlost svým následným myšlenkovým pochodem
bohužel tím ranním okolí a následně pak i sebe protože až hlava schladne
tak mi teprve dojde co jsem napáchal.
Můj problém je že nechci jít s nikím do slovního konfliktu ale pak mě to začně vnitřně
zžírat až to vyustí k tomu že se naštvu a přestanu mluvit.
Mám pocit že už to pramení u mého Otce protože jablko nepadlo daleko od stromu
a když ho občas vidím jak se naštve a nemluví tak se v něm uplně vidím..
Problém je ,že přítelkyni došla se mnou trpělivost a moje okolí kdo se mnou tráví více času
to odratí také...
nevím co mám dělat ale sám už si stím asi neporadím to jsem si už myslel hodně
dlouho a teď to takhle vypadá
Odpověď - PhDr. Jitka Balcarová 4. 9. 2012 21:30
Dobrý den,
první krok máte za sebou. problém jste schopen pojmenovat, uvědomit si souvislosti jeho výskytu, důvody, projevy i následky. Druhým krokem je začít s tím něco dělat. Nakonec je možná moc dobře, že Vám přítelkyně dala tak trochu nůž na krk. Práce na sobě je velká dřina, vyžaduje trpělivost a houževnatost. Čím dříve začnete, tím lépe. Dobré by ale bylo, zvolit si k tomu určitého pomocníka, průvodce, kouče, terapeuta. Spolu s ním byste sepsali situace, kdy nejčastěji reagujete nevhodně, tzv. maladaptivně. Pak byste si popsali scénář toho, jak se v daných chvílích chováte a jak by to mělo být jinak, abyste mohl být sám se sebou spokojen. Následně je dobré nové vzorce chování pečlivě promyslet a cvičně zkoušet, nejprve v modelových situacích, postupně i v situacích reálných. Osvědčuje se tento nácvik si zapisovat a za každý drobný zdar se pochválit, koupit si něco pro radost...
Není lehké měnit svou přirozenost, temperament je vysoce dědičný, ale vzorce chování jsou spíše věcí nápodoby, odkoukání od rodičů, tedy lze je přeučit. Šanci máte i díky nízkému věku, ale vyjíždět ze zajetých kolejí je vždy náročné. Bude Vás to svádět reagovat spontánně, po staru. Vždy si znovu dodejte odvahu a nevzádevejte i několikátý pokus znovu začít. Na pomoc Vám mohou být i knihy o asertivitě, třeba od pana Praška. Kontaktovat můžete telefonicky i mne.
Držím palce, Jitka Balcarová (www.vitavera.cz)
první krok máte za sebou. problém jste schopen pojmenovat, uvědomit si souvislosti jeho výskytu, důvody, projevy i následky. Druhým krokem je začít s tím něco dělat. Nakonec je možná moc dobře, že Vám přítelkyně dala tak trochu nůž na krk. Práce na sobě je velká dřina, vyžaduje trpělivost a houževnatost. Čím dříve začnete, tím lépe. Dobré by ale bylo, zvolit si k tomu určitého pomocníka, průvodce, kouče, terapeuta. Spolu s ním byste sepsali situace, kdy nejčastěji reagujete nevhodně, tzv. maladaptivně. Pak byste si popsali scénář toho, jak se v daných chvílích chováte a jak by to mělo být jinak, abyste mohl být sám se sebou spokojen. Následně je dobré nové vzorce chování pečlivě promyslet a cvičně zkoušet, nejprve v modelových situacích, postupně i v situacích reálných. Osvědčuje se tento nácvik si zapisovat a za každý drobný zdar se pochválit, koupit si něco pro radost...
Není lehké měnit svou přirozenost, temperament je vysoce dědičný, ale vzorce chování jsou spíše věcí nápodoby, odkoukání od rodičů, tedy lze je přeučit. Šanci máte i díky nízkému věku, ale vyjíždět ze zajetých kolejí je vždy náročné. Bude Vás to svádět reagovat spontánně, po staru. Vždy si znovu dodejte odvahu a nevzádevejte i několikátý pokus znovu začít. Na pomoc Vám mohou být i knihy o asertivitě, třeba od pana Praška. Kontaktovat můžete telefonicky i mne.
Držím palce, Jitka Balcarová (www.vitavera.cz)
Zobrazuj jen dotazy z kategorie:
